V dnešní době, kdy automatická výroba téměř všeho, co si představíte, frčí s jistou samozřejmostí, jsou ruční výrobny už jen ojedinělými ostrůvky. Ale díky nim se můžeme vrátit k historii a připomenout si opravdovou cenu toho, čemu někdo věnuje kus ze sebe samého. Zároveň se totiž jedná o naprosté unikáty. I když se na první pohled mohou zdát například všechny porcelánové šálky stejné, není tomu tak. Existují zde sice normy a vzory, jak mají jednotlivé výrobky přesně vypadat, ale právě ruční výroba je zodpovědná za detaily, ve kterých budou vždycky odlišnosti. O tom ví své česká porcelánka Rudolf Kämpf, která v Loučkách u Karlových Varů vytváří naprosté unikáty oblíbených kolekcí, ale také výrobky na zakázku.
Jeden kousek porcelánu se vyrábí zhruba 6 týdnů a projde za tu dobu přibližně patnácti páry (převážně ženských) rukou. Vše začíná přípravou porcelánové hmoty, která se skládá z 50 % kaolínu, 25 % živce a 25 % písku. Podle druhu konkrétního výrobku se pak hmota ředí vodou více nebo méně. Velké duté kusy porcelánu (např. vázy) se vylévají tekutou hmotou, zatímco ploché výrobky (např. talíře) se lisují z tzv. plastické hmoty, která neobsahuje tak velké množství vody. Po uschnutí výrobku je potřeba očistit hrubé okraje. V této fázi jsou polotovary velice křehké, proto s nimi musí ženy zacházet velice jemně, aby je nepoškodily.
Následuje první návštěva pece – přežah, který probíhá 12 hodin při teplotě 950°C a v jeho průběhu získává budoucí porcelán schopnost nasáknout vodu. Díky tomu je možné následně výrobek glazovat neboli nechat do něj vsáknout zředěnou porcelánovou hmotu. Potom může jít podruhé do pece k ostrému výpalu, během nějž glazura získává sklovitou formu. Po tomto druhém výpalu už můžete o výrobku mluvit jako o porcelánu.
Následuje dekorace, kterou představují tisky a ruční malba. Tiskařky si hrají s obrázky připomínající dekorace na velikonoční vajíčka. Po výpalu v dekorační peci se však částečněvypálí a zůstane jen dekor tak, jak jej známe. Ruční malířky dokreslují buď jen jednoduché tvary (nejčastěji linky) nebo malují obrazy, které jsou jejich uměleckým dílem.
Na konci celého tohoto procesu stojí porcelán dvou značek Leander (pro mass market) a Rudolf Kämpf nabízející převážně zakázkovou výrobu. Dekory se různí podle oblíbenosti různých kultur a zemí. Češi mají oblíbený dekor jemných růžiček, zatímco Asiati si oblíbili růžový porcelán, cibulák nebo bohaté zlaté zdobení. Američani zase obdivují myslivecké dekory a zelenou barvu.
