Voda z vodovodního kohoutku podražila od začátku 90. let snad nejvýrazněji ze všech jiných komodit. Oproti loňskému roku stoupla cena vody v průměru o dalších sedm až osm procent a nyní se pohybuje okolo 80 Kč za metr krychlový. Z toho následně vyplývá, že za posledních 23 let voda podražila až stonásobně. Za kubík vody se v roce 1990 platilo pouhých 80 haléřů. Voda je nenahraditelná, ale není její cena až příliš vysoká? To teda je!
Ceny neúnosně letí nahoru, spotřeba však klesá.
A zatímco ceny jdou nahoru, spotřeba kohoutkové vody klesá a lidé hledají levnější zdroje pitné vody. Když už jsme se jednou zmínili o roce 1990, uveďme ještě jedno srovnání. Kdyby trend klesající spotřeby pokračoval, byla by denní spotřeba vody poloviční, oproti právě zmíněnému roku. Tehdy se pohybovala okolo 170 litrů na hlavu. Už loni činila spotřeba na hlavu za den v průměru 94 litrů na každého Čecha. A proč spotřeba klesá? Odpověď je jednoduchá! Lidé chtějí ušetřit, a proto snižují spotřebu vody a nakupují třeba vodu v PET láhvích apod. Ale ač šetří, moc platné jim to není.
Proč je voda tak drahá?
Vodárenské firmy uvádějí, že ceny vody ovlivňují zejména investice do výstavby nových kapacit nebo opravy těch stávajících či opravy vodovodních a kanalizačních řadů. Do ceny vody se negativně promítá i postupné zvyšování sazby DPH. Cenu vody určitou mírou reguluje stát, protože ministerstvo financí stanoví tzv. Cenový výměr, na základě kterého se pak řídí vodárenské firmy při určování ceny vodného a stočného. Jenže do cen mohou zahrnout právě zmíněné investice a náklady, které souvisí s distribucí vody. Samozřejmě vše s ohledem na „přiměřený“ zisk, který je pro vodárenské firmy podstatný. Ještě do roku 1994 stát dotoval výdaje vodárenských společností.
Máme problém platit účty
Vzhledem k průměrné mzdě máme čím dál větší problém platit účty za vodu a další náklady na energie. Pokud porovnáme průměrnou mzdu v roce 1995, kdy už stát vodárenské společnosti nedotoval, a letos s cenami vodného a stočného, před 18-ti lety jsme mohli ze mzdy zaplatit zhruba 554 kubíků vody, zatímco v současné době je to pouhých 360 kubíků, a to je o dvě třetiny méně. Pokud k tomu připočteme i další energie, které se zdražují, české domácnosti se dostávají do nelehkých finančních problémů. Na rozdíl od elektřiny a plynu, u kterého si případně můžeme dodavatele zvolit, to v případě vody neplatí a výběr dodavatele neovlivníme. Pokud tedy nemáme vlastní studnu, musíme vodu odebírat od určeného dodavatele.
Voda je u nás dražší než u zahraničních sousedů
Asi se ani nebudete divit, že v některých českých regionech je voda dražší, než v Německu, Rakousku, dokonce i Velké Británie nebo dalších zemích. Jenže zde je ekonomika a životní úroveň mnohem vyšší, než u nás! Pro představu, v určitých částech Středočeského kraje platí obyvatelé za metr krychlový až 91 Kč. Kdežto na předměstí Mnichova stojí obyvatele, kteří zde žijí, kubík v přepočtu přibližně 41 Kč a to je rozdíl 50 Kč za metr krychlový! Podobné ceny, jako v Německu, jsou i v Rakousku.
A jak to bude dál?
Lze očekávat, že ceny vodného a stočného budou opět vzrůstat a my běžní obyvatelé budeme mít co dělat, abychom veškeré výdaje domácnosti utáhly. Taková je vyhlídka do budoucna, bohužel nikterak optimistická!
Zdroj pro článek: novinky.cz